Titul nové knihy Josefa Gabriše BÁSNÍCI je výmluvný a dokonale přesný. Pětatřicet básní, každá z nich věnovaná jedné z velkých postav české poezie současnosti i minulosti (dávné i hodně blízké). A je to směsice vskutku pestrá, různorodá, skoro by se dalo říci "ode zdi ke zdi"! Mácha, ale taky Bondy. Deml, ale taky Jirous. Sládek, ale taky Wernisch. Bezruč, ale taky Reynek... Co je však podstatné: každý z autorů je Gabrišem reflektován originálně, často překvapivou optikou, avšak vždy naprosto výstižně. Jeden příklad za všechny - sloka z básně věnované Janu Zahradníčkovi: Byl jsi zavřený a přesto volný, protože víra nemá klíče a báseň se nedá spoutat. Mezi verši stála bolest, chlad věznic a strach o děti, a přece tam hořela naděje jako svíce schovaná v dlani.
