George Berkeley je znám především svým idealismem a popřením možnosti hmotné substance. Neméně významné je však jeho chápání mysli člověka jako bytostně aktivního jsoucna a jeho teorie sebeuvědomění. James Hill předkládá čtenářům originální pohled na Berkeleyho filosofii ducha. Dokládá, proč je tradiční empiristická interpretace Berkeleyho filosofie neudržitelná, v jakém smyslu bylo jeho pojetí mysli a intelektuálních pojmů ve své době průkopnické a v čem zůstává aktuální ještě i dnes. Hillova kniha interpretuje celý rozsah Berkeleyho díla, včetně jeho teorie vidění a Berkeleyho málo známého pozdního spisu Siris.
