Hlavním tématem knihy Bukurešť. Prach a krev, která byla v polsku nominována i nacenu Nike, není pouze jedno město, ale rumunská společnost jako celek se všemijejími historickými osudy, zvraty a traumaty, které pramení z meziválečného obdobíi z nedávné minulosti. Reportážní zkratka využívající pars pro toto může být místyzjednodušující, to však nic nemění na působivosti vyprávění a na skutečnosti, žese Rejmerová v řadě citlivě až lyricky načrtnutých příběhů kombinovaných s holýmifakty a statistikami dokáže dostat až na dřeň bolavého místa. Není to vždy pěknápodívaná, protože Ceauşeskův režim dokázal poznamenat životy Rumunů hlouběji,než by se mohlo pouhým výčtem nedostatků zdát. Značnou část knihy zabíráminulost Rumunska včetně nejslavnějších lidových balad, protože bez ní by se jenstěží dala pochopit přítomnost se všemi jejími paradoxy. V závěrečné bilanci docházímałgorzata Rejmerová k závěru, že v bukurešti není snadné nalézt něco krásného,protože je jako zákusek kupovaný v neděli: sice je sladký, ale má hořkou polevu.
