Texty o přírodě, horách, lese i tajuplném tichu. Protože právě tam můžeme najít sami sebe. Úběžníky autorčiných úvah jsou prosté. Duše přetékající radostí nebo naopak poznamenaná zápasy a bolestmi. Bůh, který v našem životě promlouvá nenápadně – který JE, i když mlčí. A majestát přírody, který není kulisou, ale tím, co silně oslovuje naši mysl i všechny naše smysly. Důležité je vyjít, vydat se na cestu. Autorka nedospěla ke svým zkušenostem mystickým či mimořádným způsobem. Ani za nimi necestovala do daleké ciziny. Chodila prostě po Beskydech a měla otevřené oči i srdce. Připomíná nám, že „nejmenší brouček či rostlinka“ i každý z nás, „malá, nepatrná, a přesto nezastupitelná částečka tohoto světa“, jsme Bohem stvoření a milovaní. Něžné a silné poselství!
