Autorova třetí básnická sbírka nabývá oproti té předešlé, jež byla spíše intimního rázu, výrazně univerzálnějšího charakteru. Zaznívá z ní zpěv a volání do šesti směrů vesmíru, odkud básník, nadaný obrazností naslouchá ozvěnám a odpovědím. Touží po splynutí s věčným vesmírným pohybem a jen velmi opatrně naznačuje analogie mezi kosmickými jevy a lidským životem se všemi jeho láskami a radostmi. Jako by se v jednom okamžiku vesmírné jevy polidšťovaly a vedle toho se naše pozemské dění povyšovalo do kosmických výšin.
