Výjimečné postavení mezi dochovanými starověkými písemnými památkami zaujímá staroegyptský lékařský papyrus pojmenovaný podle německého egyptologa Georga Eberse a označovaný jako nejkrásnější a nejdelší rukopis starověku. Dvacetimetrový papyrus, který je datován do 9. roku vlády panovníka Amenhotepa I. (1506/1505 př. n. l.), zaznamenává klasickou egyptštinou v hieratickém písmu 877 případů chirurgických, interních, močových, stomatologických, očních a kožních a popisuje i léčení popálenin nebo uštknutí jedovatými hady. Představuje tak důležitý pramen k poznání vyspělého lékařství starověkých Egypťanů, z něhož čerpaly medicíny řecká, římská, židovská, byzantská a arabská, jež vyústily v lékařství evropské. První české vydání Ebersova papyru, které zahrnuje i faksimile tohoto mistrovského kaligrafického díla, zaujme nejen egyptology, historiky vědy, lékaře a farmaceuty, ale také širší čtenářskou veřejnost.
