Publikace objasňuje problematiku emocí v historickém průřezu klíčových koncepcí až po současné pojetí, které připisuje při vzniku a vysvětlování emocí rozhodující roli poznávacím procesům. Průběh a projevy emocí podléhají regulaci zejména s ohledem na sociální situace, ale samy o sobě jsou emoce podstatným činitelem regulace chování člověka. Ačkoli nelze popřít jisté geneticky předávané vzorce prožívání, v důsledku socializace nabývají emoce neobyčejně širokou a pestrou škálu projevů, jež má sociokulturní podmíněnost. Nejvýznamnějším zdrojem emocí jsou interpersonální vztahy. V nich se projevují jednoduché emoce vyskytujících se v běžných mezilidských interakcích i složitější sociální emoce. U těsných vztahů tvoří emoce jejich podstatnou charakteristiku. Práce je určena odborné veřejnosti, ale může být přínosná i pro širší okruh čtenářů, zajímajících se o roli emocí ve vztazích mezi lidmi.
