Filosofické drobty patří ke Kierkegaardovým nejvýznamnějším dílům, mimo jiné i proto, že obsahují většinu základních pojmů jeho myšlení. Fiktivním autorem textu je Johannes Climacus a jeho úvahy se točí kolem otázky poznání věčné (tedy ne historické) pravdy. Své pojednání nazývá "myšlenkovým projektem" neboli experimentem. Ten spočívá v rozvinutí úvah, jak jinak by mohlo probíhat poznání věčné pravdy než prostřednictvím sókratovského tázání. K závěru, že alternativou je křesťanská víra, se Climacus dopracuje až po vyloučení možnosti, že by analyzovaný hypotetický způsob poznání mohl být metodou filosofickou nebo historickou. Autor křesťanství přímo neobhajuje, volbu mezi sókratovskou a křesťanskou alternativou nechává na čtenáři. Přitom ukazuje, že důsledný myslitel nemůže dojít ke třetí, hegelovské alternativě, která tehdy v dánské filosofii i teologii převládala a vycházela z předpokladu, že věčná pravda prodělává historický vývoj a že tento vývoj lze postupně rozumově poznat.
