Když se prolne svět starých apatykářů a lékařů se světem kuchařů, přidají se k nim botanici a mistři malíři, vznikne kniha pro radost všem dnešním zvídavým mlsounům a ctitelům říše rostlin.Rostliny jako jídlo, rostliny jako lék – dvě samozřejmá spojení, která tvoří jeden celek. Apatyka na talíři se snaží ukázat, jak moc je tato sounáležitost těsná.Tak může někoho překvapit, že– bršlice kozí noha není otravný plevel na zahradě, ale je to tradicí uznávaný lék s diuretickými a krev čistícími účinky, který chválí i abatyše Hildegarda, a navíc si na bršlici pochutnáme v polévce, karbanátcích nebo pomazánce;– meloun patří nejen do žaludku, ale také jako zkrášlovací prostředek na tvář „škaredých slečen, neboť krásné toho nepotřebují“, jak říká P. O. Matthioli, autor proslulého herbáře;– chmel není jen zásadní surovina do piva nebo pro farmaceutický a kosmetický průmysl, ale dříve se mladé chmelové výhonky z jara prodávaly na trzích a jako chřest jej připravovala i Magdalena Dobromila Rettigová;– jetel není jenom pícnina, ale také surovina na květový jetelový med a součást méně obvyklých špenátů.
