Generační román známého grafika se odehrává v domově důchodců mezi čtyřmi sedmdesátníky různých osudů a profesí. Vedle vzájemného škorpení, způsobeného převážně stařeckým marasmem a nedůtklivostí, se postupně informují o peripetiích svých životů, navzájem spojených pouze tím, že jejich větší část se odehrála v ponurých kulisách po přepadení Československa následovaném "reálným socialismem." Politická situace ale dávno nepatří k prioritám jejich životů, neboť se obracejí především k minulosti osobní a trápí se tím, co je bolí a co v životě pokazili. Brilantní literární práce černého humoru, zoufalství i soucitu. Citát: "Ostatně pokud má bejt tahle procházka, jako ostatně všechny procházky, který za něco stojí, zakončená návštěvou pohostinskýho zařízení, je pro ni odpoledne mnohem příhodnější doba. Lejt do sebe pivo před obědem je sice takový mladistvý, ale v tomhle případě bude lepší se přidržet toho, co se víc hodí k našemu současnýmu věku. Pijete doufám pivo, pánové?" ukončil krátkou úvahu o smyslu a průběhu procházek pan Novák s výrazem, který naznačoval, že případná záporná odpověď by ji mohla významně pokazit. Těkal teď pohledem mezi tvářemi pánů Žáčka a Fleissiga, kteří místo odpovědi pokyvovali na znamení souhlasu hlavami.