Básník ponejvíce známý spirituálně (a později spíše civilně) laděnou poetikou nabízí v této drobné publikaci tři starší "pobočné texty", volně přiléhající k jeho řadovým sbírkám. Pod silným vlivem literárního undergroundu vznikly v prvních svobodných měsících na trase Olomouc-Nekonečno. Tři "totálně realistické" deníkové skladby zachycují básníkovy napínavé milostné & intimní osudy v čase velké společenské proměny. Juvenilní práce tohoto ražení se někdy nahlížejí jako "hříchy mladosti", leč autor v aktuálním dovětku dokazuje, že šlo o dokumentování "dekadentností", rozverností a nepochybně i trapností nejednou osudových. Je to svědectví v jistém smyslu klíčové, spontánně předznamenávající další životní směřování. Slovy autora: "Jásám, žasnu, stydím se! Jsem to já sám, sotva povědomá postava v obráceném kukátku…"
