Po českých a moravských Romech a Sintech nenávratně pohlcených nacistickými koncentračními tábory zůstali potomci, kteří celý život čelí následkům násilné smrti svých předků. Na svůj zpřetrhaný rodokmen reagují různě – někdy mlčením, jindy frenetickou občanskou aktivitou, nikdy však netečně. Jak žít ve stínu generačního traumatu, postavit se čelem ke svému přijímanému i odmítanému romství a důstojně vzpomínat na své nejbližší v zemi, jež tuto přirozenou potřebu dlouho opomíjela?Šestice zástupců druhé a třetí generace potomků obětí romského holokaustu se zpovídá romské historičce a romistce Renatě Berkyové. Společně otevírají citlivá témata rodinné paměti, nasvětlují, jak rasová perzekuce i nadále vstupuje do jejich životů a ovlivňuje každodenní jednání, a přibližují význam zdánlivě všedních předmětů při uchovávání vzpomínek na blízké.
