Svět, ve kterém tato sbírka vznikla, je svět rozkolísaný, rozbolavěný - svět, který se znovu učí dýchat mezi výbuchy granátů, mezi zprávami o dalších frontách, mezi obrazy měst, která se postupně mění v prach. Ano, právě v tomto světě se Hudba pro neslyšící odehrává. A přesto tato kniha není jen o válce. Je o tom, co s člověkem dělá svět, který se stal permanentním crescendem strachu. Básně se pohybují mezi disonancí a křehkostí, mezi obrazem a ozvěnou, mezi tím, co se dá vyslovit, a tím, co musíme přežít. Sbírka ukazuje, že i když svět křičí, člověk často slyší jen vlastní strach, vlastní touhu, vlastní paměť. A mnohdy také vlastní sobectví.
