Kniha Inteligentní stroje a právo nabízí čtenářsky přístupný pohled na vybrané právní úpravy týkající se nakládání s informacemi a daty v kontextu českého, unijního i amerického práva. Zkoumá také limity využívání systémů umělé inteligence, jak jsou (nebo by měly být) vymezeny platnou i potenciální budoucí legislativou. Zdaleka se však neomezuje pouze na samotný stav právních předpisů – v souvislosti s hypotetickou „elektronickou osobou“ otevírá také širší témata právní subjektivity či hodnotových otázek nebo možností umělé inteligence za současného stavu technického pokroku. Zjišťujeme, že umělá inteligence může pomáhat například při správě městského parkování, ale spíše selhává tam, kde je potřeba nuance – třeba v případě posuzování slevy z kupní ceny nebo při rozhodování v soudní síni.
