Jóga Spandakárika Daniel Odier

<p></p><p> Spandakárika, "<strong>Tantrická píseň božské pulzace</strong>" je považována za dílo, jež předal přímo pán Šiva světci Vasuguptovi na hoře Kailás. Vasuguptův žák, světec Kšémarádža, nazývá ve svém komentáři těchto dvaapadesát veršů <strong>srdcem Mahámudry </strong>(Velkého kosmického gesta).</p> <p> V knize <u>Jóga Spandakárika </u>představuje Daniel Odier čtenářům překlad původního textu spolu s vlastním komentářem a s komentáři více než třiceti různých tantrických mistrů.</p> <p> Nejstarší mistři Spandakáriky považovali celý vesmír včetně hmoty za vědomí a toto poznání je vedlo k rozvinutí odpovídající jógové praxe. Posvátný tanec Spandakáriky, nazývaný Tándava, je nesmírně jemný a jeho dokonalé zvládnutí vyžaduje tisíce hodin praxe. Překonává však všechny ostatní formy fyzické praxe a umožňuje praktikujícímu, aby vstoupil do kontaktu s vnitřní božskou pulzací.</p> <p> Po zvládnutí třetího stupně jogín či jogínka jsou schopni vyvolat v prostoru Šivův tanec. Toto umění zpodobňují sochy v indických a tibetských tantrických chrámech. Po dosažení tohoto mistrovství není již energie svázána omezujícím vnímáním dvojnosti. Tělo i mysl se proměňují, stávají se nespoutanými a vytvářejí sféru, jež v sobě obsahuje vše, co bylo předtím vně. V knize Jóga Spandakárika předává Daniel Odier toto mizející učení tak, jak jej přijal od svého tibetského mistra Kalu Rinpočheho a od své učitelky, kašmírské jogínky Lalíty Déví.</p> <p> Kromě překladu Jóga Spandakáriky Daniel Odier do knihy zahrnul i ucelený překlad <strong>Vidžňána Bhairava tantry,</strong> jež patří k nejstarším zdrojovým textům jógy.</p>