Kniha se zabývá fenoménem poválečných Displaced Persons, tedy osob, které byly přemístěny v důsledku událostí druhé světové války. Po skončení konfliktu bylo potřeba miliony lidí dopravit doslova všemi směry domů. V návaznosti na mezinárodní kontext nahlíží autorka na tento problém v československé perspektivě. Jednotlivé kapitoly představují průběh péče o přemístěné osoby po osvobození, vznik a fungování shromažďovacích Displaced Persons Camps, každodennost Čechoslováků, kteří v těchto táborech vyčkávali, a jejich návrat do vlasti. V neposlední řadě je rozvíjena otázka, jak byli tito přemístění lidé, respektive repatrianti vnímáni v poválečné československé společnosti.
