Dvanáct povídek ukazuje celý vějíř možností, jež povídka skýtá: vzpomínky na dětství (Táta a kajak), povídky fantazijní (Příběh kočičí), hospodské rozmluvy (Muzikologové), přes drobnou hříčku (William) až k naléhavým tématům vycházejícím z dané historické situace (Tuctový příběh). V některých povídkách čerpá autor ze zcela konkrétní situace a píše o lidech, jež v jiných povídkách ponechává poloskryté či pozměněné tvůrčí fantazií. Povídka Bratrství mého času vtahuje čtenáře do vztahů mezi bratry, které autor poznal při natáčení svých dokumentárních filmů: Josefem a Janem Sukovými (vnuky hudebního skladatele Josefa Suka; hudebním virtuosem a spisovatelem), Janem a Kájou Saudkovými (fotografem a kreslířem) a Miroslavem a Alanem Vitoušovými (oběma vynikajícími hudebníky). Autorskou odvahou a poctivostí zde autor nešetří. Zachycuje to, co by jinak časem zapadlo. V povídce Zahrada je autor nejosobnější a sahá do vlastních ran. Hledání domova, hledání vlastního otce. Otázky byly a jsou pro autorovo myšlení typické.
