Texty dvanácti autorů a autorek ukazují šíři záběru současné krajinářské architektury a bohatství kontextů, v nichž se uplatňuje. Hlavními tématy jsou vztah ekologie a estetiky, krajinářská architektura v kontextu soudobé vizuální kultury, ale také v kontextu sociálních proměn současné metropole a různých životních způsobů jejích obyvatel. Mezi hlavní výzvy dneška patří transformace někdejších průmyslových areálů a zbytkových území, pro něž se vžilo označení městská divočina, ale i příměstských krajin. Nalezení nové role pro tato území a jejich začlenění do každodenního života lidí i do životních cyklů přírody je velkým úkolem současné krajinářské architektury. Je to úkol o to těžší, že při jeho řešení nelze spoléhat na historické vzory a je zapotřebí hledat křehkou rovnováhu mezi architektonickou formou a ekologickou zodpovědností.
