Kniha představuje svět českého tolerančního myšlení na sklonku středověku. Ačkoliv náboženská tolerance fungovala jinak než dnes, už tehdejší myslitelé řešili, co si počít s narůstající náboženskou diverzitou. S Basilejskými kompaktáty se tato otázka stala zásadní i pro české země. Dialogy světoznámého filosofa Mikuláše Kusánského, „prvního“ českého humanisty Jana z Rabštejna, průkopníka knihtisku Mikuláše Konáče z Hodíškova a utrakvistického humanisty Václava Píseckého představují celý konglomerát vlivů, argumentů a idejí, které dovolí čtenáři nahlédnout toleranční myšlení přelomu středověku a novověku a roli literárních dialogů v jeho obhajobě.
