MANDEL = ČTVRTINA KOPYKOPA = PĚT TUCTŮTUCET = PĚTINA KOPYČTYŘI MANDELE = KOPADVA MANDELE = PŮL KOPYČTVRT KOPY = MANDELčiliMandel v podání Pavla Kohouta = dva svazky shrnující patnáct her, které napsal mezi lety 1957 až 20201 – 7Taková láska (1957)Připsáno in memoriam hercům Janě Dítětové, Josefu Vinklářovi a Valtru Taubovi, pro něž byla napsánaCesta kolem světa za 80 dní (1961)Připsáno in memoriam režiséru Václavu Lohniskému, který se vsadil, že přepis pro scénu je nemožnýDvanáct (1963)Připsáno herečce a celoživotní přítelce Marii DrahokoupilovéAugust August, august (1967)Připsáno mé „manžetě“ Jeleně Mašínové, zvané ZetVálka ve třetím pochodí (1971)Připsáno všem, kdo se mnou prožili Pražské jaro 1968 i Chartu 77Ubohý vrah (1973)Připsáno in memoriam herci a příteli Jiřímu Adamírovi, který „svou“ broadwayskou roli nesměl hrátEcce Constantia! (1989)Připsáno in memoriam celoživotnímu příteli a mentoru, režisérovi Luboši Pistoriusovia 8 – 15Nuly (2000)Připsáno Janu Burianovi, který hru poprvé inscenoval v Plzni a znovu v moskevském MCHATuÉros (2002)Připsáno Vendule Daňhelové-Kramperové, která mé pozdě, ale včas naučila pracovat s počítačemArturovo bolero (2003)Připsáno Viktoru Polesnému, režiséru mnoha našich scénářůCyrano!! (2005)Připsáno mým dětem a dětem mých dětí jako moje největší divadelní láskaHašler (2013)Připsáno Petru Rychlému, že to tak úžasně dlouhá léta hrálVítězný únor L. P. 1948 (2016)Připsáno mně samému, tehdy ještě básníkoviKatyně Lízinka (2018)In memoriam Eriku Spiessovi a Juergenu Braunschweigerovi, kteří mé hry a prózy přivedli do světaValná hromada (2020)Vinohradskému divadlu, jehož principál Tomáš Toepfer mě nechal hru přečíst „onlajn“ prázdnému hledišti
