Muž, kterému narostla křídla je sbírka povídek, mezi jejichž stránkami poletují ptáci. Motiv ptáčka se prolíná celou knihou i Šapirovým životem. Ať už jde o ptáky, kterým autor jako chlapec uvězněný za elektrickým plotem koncentračního tábora záviděl volnost a svobodu, zatímco on sám ležel na lavici a na jeho holou kůži dopadaly rány býkovcem, nebo o ptáčka, jenž mu o desítky let později vrátil chuť do života. V autobiograficky laděné sbírce se střídají příběhy z idylického předválečného dětství na Podkarpatské Rusi, z kruté reality pracovních a koncentračních táborů i z dospělého života v Izraeli. Spíše než vybroušeným literárním stylem zaujme Šapira nezdolnou energií, která z jeho textů čiší, a autenticitou, s níž dovede vylíčit své těžko uvěřitelné životní peripetie.
