Kniha polského historika Macieje Górného nabízí komparativní vhled do poválečné české, slovenské, polské a německé historiografie. Autor se v knize věnuje jak analýze marxistické historiografie v jednotlivých zemích střední Evropy po roce 1945, tak vztahu marxistických historiků k tradicím národních historiografií 19. století či jejich interpretacím národní historie. Všímá si podobností i odlišností jednotlivých výkladů národních dějin a zasazuje je do širšího kontextu reálií středoevropského prostoru. Pozornost věnuje také institucionálnímu zázemí historiků v uvedených zemích a postupnému procesu stalinizace historiografie ve střední Evropě.
