Téma postavení národních států v globalizačních procesech představuje jednu z nejdiskutovanějších otázek současného světa. Je tomu tak proto, že svět je stále rozdělen do politických jednotek národních států, tak, jak to bylo deklarováno roku 1648 Vestfálským mírem, avšak ekonomické síly se propojují v globálním měřítku a vznikají globální trhy zboží, služeb, kapitálu i znalostí. Toto střetávání státu a trhu vede k řadě poruch v tradičním fungování národních států, které ústí do názorů o jejich nabourávání, erozi, demontáži či přímo krizi. Je diskutováno, zda vůbec ještě přetrvává jejich suverenita, mají-li ještě národní autonomii či jaké funkce by měly plnit.
