Fenomenologická analýza vztahu aristotelského (sukcesivního) času a heideggerovského času (temporality), a vztahu moderního myšlení k minulosti. Život člověka, jeho zrání a vzdělávání potřebuje svůj čas. Vzdělávání musí být postupné, nikoli stroze instruktážní a instantní, jak nás o tom přesvědčují mnohé vzdělavací programy, kterým nejde o nic jiného, než o rychlou a kontrolovatelnou “výrobu lidí” s jistými předem stanovenými schopnostmi pro potřeby trhu.
