Kniha sleduje méně známé, ale mimořádně důležité intelektuální dějiny Ukrajiny 19. století skrze pojem "excepcionalismus" - ideu národní výjimečnosti, která se obvykle spojuje s americkým politickým myšlením, zde však získává nový, nečekaný kontext. Autor ukazuje, jak se tento koncept prolíná s ukrajinským politicko-filozofickým myšlením v době formování moderního národa, pod tlakem ruského a rakouského impéria, a jak souvisí s širšími otázkami nacionalismu, kolonialismu, imperialismu a mesianismu. Na pozadí fascinujících intelektuálních debat, od cyrilometodějského hnutí přes panslavismus až po ukrajinofilské diskurzy, kniha propojuje historické texty s dnešními globálními spory o identitu, moc a výjimečnost národů. Ukazuje, že mnohé argumenty, které formovaly 19. století, stále překvapivě rezonují v politice 21. století - včetně současných konfliktů ve východní Evropě - a že historické ideje mohou mít dlouhý a často nečekaně přímý dosah do přítomnosti. Čtenář se setkává s bohatým spektrem historických aktérů a intelektuálních proudů - od kozáckých mýtů a tajných společností přes děkabristy a panslavisty až po vliv českých a slovenských buditelů na ukrajinské prostředí. Tyto příběhy odhalují, jak propojené byly středoevropské a východoevropské intelektuální dějiny, a zároveň ukazují, jak málo je dosud známe.
