Svazek osmi povídek Nathana Englandera ohledává s nepřehlédnutelnou stylistickou bravurou, svérázným humorem a smyslem pro zdravou provokativnost problematiku moderní židovské identity. Titulní próza, upomínající názvem na známou povídku Raymonda Carvera „O čem mluvíme, když mluvíme o lásce“, využívá Carverovy výchozí situace nezávazného hovoru dvou mladých manželských párů a tématu holokaustu ke zcela nečekanému mrazivému vyústění. I v mnoha dalších povídkách dokáže Englander překvapit bizarní nadsázkou, téměř singerovským využitím alegorických a mytických prvků či razantním uchopením tématu dobra versus zla, jako by se snažil zkoumat meze povídkového žánru a beletristického textu vůbec.
