Poslední kus Jan Laňka

<p>Nová sbírka básníka, optimisty se sklony k melancholii a bigbíťáka Jana Laňky je oproti předchozím knihám tak trochu jiná. A to nejen proto, že je oboustranná jako elpíčko, ale také proto, že obsahuje dvě knihy a zachycuje dvě polohy Laňkova vnímání světa. Na jedné straně zábavné hříčky se slovy a aforismy, na druhé básně odrážející vrstevnatost a pestrost našich životů. <br /><br /> Sám autor říká, že jeho knihy jsou "poetický jukebox" - každý si v nich vybere to své. "Nechci si ve své tvorbě hrát na veliké umění. Chci popsat život tak, jak ho vidím. Slovy, kterým každý rozumí," říká. <br /><br /> Ten bigbíťák na začátku nebyl zmíněný náhodou, protože Laňka poezii vnímá jako bigbít. Chce, aby každá báseň byla jako dobrá píseň. Důkazem je, že o každou jeho novou knihu je větší zájem než o tu předchozí. Nabalují na sebe nové čtenáře, kteří u nich "postávají" jako u toho jukeboxu a vzájemně si "pouští" své oblíbené songy. <br /><br /> Není to stadionový hráč, ale ani jím být nechce. Má raději kluby, kde se sejdou ti, kteří jsou připraveni naslouchat, a kteří mají chuť si poslechnout to, co se jim hraje. A že stojí za to těm jeho "flákům" naslouchat, se můžete přesvědčit sami. <br /><br /> Kniha je doprovázena fotografiemi Tomáše Bohánka. </p>