Fotografie, které pořizujeme dnešní generací mobilních telefonů a digitálních fotoaparátů, vznikají způsobem, který se radikálně liší od tradičních fotografických principů. Jejich povaha je algoritmická: zmáčknutím spouště uvádíme do chodu množství komplikovaných výpočetních úkonů, jejichž samotná existence i funkce nám unikají. Aktivní lidský prvek hraje stále menší roli, narůstá význam umělé inteligence a sama vizualita začíná mít výpočetní povahu; do nové éry vstoupily i fotografické manipulace a jejich vnímání ve fotožurnalismu. Filip Láb tuto éru popisuje s nevšedním zaujetím, s citem pro technický detail i étos fotografické práce.
