S univerzitními národy se na moderních univerzitách dávno nesetkáváme, ovšem ve středověku představovaly jeden z pilířů univerzitní samosprávy. Kniha se nejprve zabývá jejich vznikem v Boloni a Paříži. Oba tyto vzory působily i v Praze, v otázce národů však převládl model pařížský. Za klíčový moment v dalším vývoji lze označit odtržení právnické univerzity v roce 1372, kdy dochází i ? rozdělení národů. Proto jsou následně analyzovány na obou pražských univerzitách zvlášť, a to z hlediska jejich funkce, početnosti, majetku, sociálního zázemí, vzájemných konfliktů či ikonografie. V závěru je připojen exkurz s průběžnými výsledky prosopografického výzkumu saského národa pražské juristické univerzity.
