Kniha představuje výbor ze základních myšlenek zakladatele psychodramatu a sociometrie, průkopníka na poli skupinové psychoterapie. Texty jsou uspořádané koncepčně, ne chronologicky, aby čtenáři poskytly co nejlepší orientaci v Morenově přístupu. Popsána jsou jak autorova filozofická východiska, tak jejich aplikace na oblast psychoterapie a skupinové dynamiky včetně možnosti měřit skupinové vztahy pomocí sociometrie. Zahrnuty jsou také konkrétní psychodramatické nástroje (jeviště, protagonista, režisér, pomocní herci, diváci) a důležité cíle a aspekty psychodramatu: umožnění katarze, nácvik tvořivosti a spontaneity, vyjádření skrytých konfliktů a přesunutí pozornosti na vztahy, v nichž se konflikty odehrávají, umožnění realistického ztvárnění hravou formou. Kniha se zabývá i specifiky psychodramatu např. při práci s lidmi se závislostí nebo psychózou či při párové terapii. Závěrečná kapitola zahrnuje autobiografické texty, které Morenovy vhledy propojují s jeho osobním příběhem.
