Když vážený pan poštovní tajemník Pučálka našel s dětmi v chumáči slámy žluté štěňátko, ještě netušil, jak mu toto malé stvoření změní život. Ale znáte to – přece to nebožátko nemohli nechat napospas osudu. Donesli si ho pěkně domů, dali mu jméno Amina a zvířátko si za chvíli omotalo celou rodinu, jak se říká, kolem prstu nebo možná spíš… kolem krku. Ono to štěňátko totiž začalo pěkně růst a nejvíc ze všeho mu rostl… světě div se…krk. Nu ale což, asi to bude nějaké vzácné plemeno bernardýna. A s takovým vzácným druhem rozhodně není nouze o dobrodružství, což měla Pučálkovic rodina velmi brzy zjistit.
