Blízký východ je vysoce nestabilním a konfliktním regionem, tedy oblastí častého výskytu mezistátních i vnitrostátních konfliktů a s tím spojené spirály zbrojení a napjatých vztahů mezi státy. Autorka ve své knize předkládá systémové vysvětlení tohoto fenoménu, když hledá příčinu nestability a geopolitické nevyzrálosti Blízkého východu v absenci jednotícího politického centra, které by mělo potenciál region sjednotit, stabilizovat a zároveň jej i bránit před pronikáním vnějších mocností. Ukazuje, jak od první poloviny 20. století dochází k trvalému soupeření několika adeptů na pozici vůdčí mocnosti regionu, a to Egypta, Íránu, Saúdské Arábie a Turecka. Snahy jednotlivých regionálních mocností prosadit navzájem si konkurující vize však umocňují jeho nejednotu a znesnadňují vznik a fungování celoregionálních kooperativních institucí.
