Saharské příběhy (Sa-cha-la te ku-š’) z pera proslulé tchajwanské spisovatelky San Mao (1943–1991) jsou inspirované autorčinými zážitky ze saharské pouště, kde v 70. letech žila se svým španělským manželem Josém Quero. Povídky s autobiografickými a cestopisnými rysy umně kombinují líčení obyčejných činností mladého interkulturního manželského páru, jako je vaření jídla, zařizování domácnosti či absolvování autoškoly, s vyprávěním o dobrodružných zážitcích z pouště a pozorováním exotických zvyklostí místního muslimského obyvatelstva – Sahařanů. Saharské příběhy také subtilním způsobem reflektují situaci na Tchaj-wanu v době, kdy jej ovládal Čankajškův autoritářský režim, a jsou cenným příspěvkem do literatury přistěhovalců, kteří na Tchaj-wan utekli před komunisty. Díky autorčinu svobodomyslnému pohledu na život a charakteristicky ironickému stylu vyprávění jsou tyto povídky dodnes velice populární mezi čtenáři na Tchaj-wanu, v Číně a v Hongkongu.
