Druhá sbírka Štěpána Hobzy San Escobar navazuje na debutové Ferrari v džungli (Literární salon, 2018), tj. postmoderně mísí vysoké a nízké, minulé a přítomné, vznešené a směšné. Po formální stránce je zde dotažen posun k tradičním básnickým útvarům a vázanému verši (rýmovaná čtyřverší, oddíl renesančních rondeaux). Tematicky je sbírka sevřenější: mytický ostrov San Escobar (vzniklý na základě přeřeknutí polského ministra zahraničí Witolda Waszczykowského na půdě OSN v roce 2017) nabízí dějiště bizarních příběhů, nejčastěji s filozofujícím podtextem. Metafyzické pojmosloví se tu nachází v nečekaných, často groteskních, souvislostech naší digitální a popkulturní každodennosti.
