Doris Reisinger své úvahy i osobní zkušenosti rámuje soudobými poznatky o náboženství, spiritualitě a psychologii a doplňuje je konkrétními příběhy. Díky tomu je text nejen inspirativní, ale i teoreticky ukotvenou reflexí, která může posloužit každému, kdo chce kontextu duchovního zneužívaní lépe porozumět. Autorka vychází z předpokladu, že spirituální rozměr je vlastní každému člověku. Na obecné rovině je to otázka po zdrojích, z jakých jsme schopni brát, abychom si pojmenovali význam událostí, které nás v životě potkávají a nakonec i smysl života jako takového. Při hledání spirituálních zdrojů jsme vystaveni i riziku zneužití. Zneužívání, které probíhá pod záštitou duchovních hodnot a v rámci instituce, jež má tyto hodnoty zprostředkovávat, je o to bolestnější. Poškozuje nejen samotnou oběť, ale i celý systém, v jehož rámci se odehrává. O to důležitější je před tímto tématem neuhýbat.
