Jak hluboké jsou stopy, které v nás zanechalo dětství? Hlavní hrdinka působivého románu Tomáše Krále se po padesáti letech vydává na cestu zpět na „počátek“ – do míst, odkud vyletěla z rodinného hnízda, jednoho z mnohých. Krutá realita přítomnosti se střetává s rozostřenými obrazy paměti a otevírá staré rány rodinných dramat, neustálého stěhování a věčného strachu z otcova nepředvídatelného hněvu. Postavy vzpomínek se točí jako na orloji – nakonec se otevírají dveře nejtěžš í, napuštěné strachem. Minulost nastřádaná v pootevřených konzervách. Dětský pohled roste v dospělý svět, reminiscence minulých příhod prolíná malebnost dětské nevinnosti s realitou toxických rodinných vztahů ústící v tragédii. Psychologicky laděný příběh o mizejícím čase, vině, zapomnění a křehkosti lidských pout uvízne v paměti jako fosilie v pryskyřici. Může mít šťastnou poslední scénu?
