Georges Bernanos (1888 Paříž – 1948 Neuilly-sur-Seine) patří mezi velké francouzské prozaiky. Jeho romány (/Pod sluncem Satanovým, /1926; /Deník venkovského faráře, /1936; /Muška, /1937 ad.), zaměřené na křesťanskou koncepci boje dobra se zlem, jsou dobře známé i v českém prostředí, kam je uváděli takoví velikáni jako Bohuslav Reynek nebo Jan Čep. Bernanos patřil ve 30. letech vedle Jacquese Maritaina, Françoise Mauriaca, Étienna Gilsonse k respektované skupině katolicky orientovaných spisovatelů a intelektuálů s celoevropským vlivem. Jistě i proto cítil potřebu vyjádřit se ke komplikované politické situaci ve Španělsku a napsal – pro mnohé překvapivě – protifrankistický pamflet /Velké hřbitovy v měsíčním svitu /(Les Grands Cimetieres sous la lune, 1938). Bernanos odsuzuje zabíjení, a to ve jménu jakéhokoli vyššího zájmu, jeho politika má mystický charakter, je hledáním absolutna s odvoláním na svědomí a evangelium.
