Proč městské plánování funguje nebo naopak selhává, co za to může, čeho si všímat a jak to změnit Města jsou nejdůležitějším typem osídlení. Jejich růst a prosperita jsou však klíčové také pro všechny ostatní typy krajiny i pro lidi, kteří v nich nežijí. Ve městech se totiž koncentruje práce, služby, vzdělání či kultura. Jsou bezpečnější a produktivnější než rozptýlenější osídlení. Do roku 2050 proto bude ve městech žít sedm z deseti lidí na planetě. Nejvíce práce, služeb a vybavenosti však v Česku přibývá jen v těch největších městech, zatímco regionální centra upadají. Přestěhovat se do města přitom není jednoduché: brání tomu astronomická cena bydlení. Drahé bydlení je paradoxně výsledkem urbanistických představ o městech z minulého století — totiž že město je nevhodné místo k životu a lidé mají žít bezpečně odděleni od znečištění, hluku a sebe navzájem. Peter Bednár v knize Víc, výš, blíž vysvětluje, v čem urbanistické i politické vize selhávají a jak mohou být města dostupnější, atraktivnější a lépe odolávat nejrůznějším výzvám.
