Když Allison Carterová před čtyřmi lety nastoupila na místo mé asistentky, byl jsem skálopevně přesvědčený, že ji dostanu. Trvalo to celý rok a pak se všechno mezi námi začalo měnit. Ona se měnila. A postupně jsme se dostali do bodu, ve kterém se nyní nacházíme. Za žádnou cenu se nemůžeme vystát. Každý náš den se nese v duchu slovních přestřelek, naschválů a utrpení. Jenže mezi láskou a nenávistí je jen tenká hranice. Stačí totiž pár společných služebních cest, abych pochopil, že to, po čem jsem bolestivě toužil už tenkrát, nikdy nezmizelo. Smůla pro mě, protože ona mě nejspíš nenávidí den ode dne víc. Navíc je přesvědčená, že navždy patří tomu mizerovi, se kterým žije.
