Román o vztahu matek a dcer napříč třemi generacemi, o úskalí rodičovství včetně dobrých předsevzetí, která se často míjejí s realitou a jsou spíš zdrojem nedorozumění. Vypravěčkou je nejmladší Bětka, která navzdory uměleckému povolání a zdání bohémského života střídmě odhaduje svoje možnosti a chová se převážně pragmaticky. Když neplánovaně otěhotní s výrazně starším partnerem, který navíc čeká dítě s další ženou, nabere její život nečekané obrátky a pečlivě budované bezpečí se hroutí. Šance na usmíření s matkou překazí její smrt a přinutí Bětku k bolestné bilanci. Stěhuje se do domu po babičce a v rámci jeho oprav přehodnotí nejen svůj vztah k matce, ale i k obdivované babičce i svůj rezervovaný vztah k lidem vůbec. Rekonstrukce domu tak představuje především rekonstrukci jejího vlastního života.
