"Všechny texty této básnivé a zároveň myslitelské knihy jsou jakoby nepostřehnutelně protkány a propojeny mnoha neznatelnými žánrovými pavučinami: vypovídají totiž v působivé estetické součinnosti ze všeho nejvíce o současném stavu světa nebo o stavu současného světa. Bohumil Ždichynec má ovšem ve svém poetickém arzenálu zjevně víc než pouhé poetické instrumenty: opírá se jak o úctyhodnou myslitelskou výbavu, tak i o málokdy vídané obsáhlé znalosti přírodovědné. Tím se ale vědomě i vědoucně vzdaluje tradičnímu lyrickému nebo lyrizujícímu básnění a má pro to oprávnění: přítomný lyrismus času je totiž nelyrický. Zároveň jde o symptomatický úkaz soudobého českého básnictví, přinejmenším těch děl, která usilují o nejepičí a nepovrchní tvůrčí sdělení," uvádí v doslovu knihy doc. PhDr. Vladimír Novotný, Ph.D.
