Po Bílé knize a Posledním valčíku tyranů vychází třetí Ramthova kniha. Tentokrát se obrací k nitru lidské bytosti, k poznání Bytostného „Já“ a nabízí možnost nepřijímat realitu jako danost, nýbrž tvořit ji. „Chodíte do školy, učíte se, co vám může vaše kultura předat, ale nudíte se a nemáte, čím byste přispěli, neboť nevíte, jak snít sen, vyladit ho, zkolabovat čas, vrátit ho, nechat zkolabovat energii do viditelné formy a pak ji prožívat. Takže se místo toho děje, co se děje, a to musí přestat. Každý se na této časové linii během vtělení posune jen nepatrně a pak umírá. Zase přijde a zase se posune téměř neznatelně. Uvízli jste. Nikdo se nedokáže dostat dál, než sahá jeho představa o sobě.“ „Jste-li Bohy – a těmi rozhodně jste – a jestliže energie s vědomím vytváří povahu reality, možná je problémem to, že nejste schopni věřit v sebe sama, ve své schopnosti. A možná jste tento gen zdědili po rodičích. Většina rodičů totiž sama nikdy nevěřila, že by byli cosi více než rodina, ze které vzešli.“ Ramtha nás vybízí jít po jeho cestě: osvobodit se od formy, lidského života v omezeném bytí, poznat sebe sama jako zdroj všech svých prožitků a sledovat, jak se naše touha projevuje, přichází osvícení a uvědomění, že nejsme tělem, nýbrž duchem a že jsme schopni stvořit cokoli, co chceme. Kniha je komplexním seznámením s Ramthou a jeho učením.
